Zdravá kancelář

Tvář moderní kanceláře

Moderní pracovní prostor dnes už dávno není to, co můžeme vidět ještě v mnoha našich státních institucích. Na pracoviště se dostaly pojmy jako spontánní stand-up-mítinky nebo interaktivní workshopy. Jsou to náhodná pracovní setkání mimo kancelářské židle a různé zážitkové a praktické kurzy, ve kterých skupina například řeší modelový problém. Právě pro podporu nových pracovních postupů, které vybízejí pracovníky ke skupinové práci na nějakém projektu, vznikly trendové „kavárenské kouty“ - tzv. coffice. Trend ze zahraničí vybízí zaměstnavatele, aby pracovníkům dali větší volnost a vytvořili jim možnost setkávat se s kolegy nejen přes mailovou komunikaci, ale i v uvolněném stylu při kávě. Kult kávy, mimo jiné, nedílně patří do pracovního života, a proto kávovar a jeho okolí jsou centrem dění na pracovišti. A jak vypadá samotná novodobá kancelář? Je flexibilní, interaktivní, podporuje týmovou práci, komunikaci, dá se snadno obměňovat, ale zároveň nabízí i prvky pro navození soukromí.

Fakta o otevřených velkoplošných kancelářích

Na moderních pracovištích se v současnosti klade důraz na týmovou práci. Upřednostňují se velkoplošné, případně vícemístné kanceláře, což je i ekonomicky výhodnější. Ušetří se na příčkách a do velkoplošných prostor se vejde více lidí. Výhodou je i to, že v otevřených prostorách bez dveří mají nadřízení o svých pracovnících lepší přehled. Stejně to platí i pro pracovníky mezi sebou. Nevýhodou práce v otevřeném prostoru je, že se pracovníci navzájem ruší při telefonátech, jednáních apod. Naopak plusem je to tehdy, jde-li o kreativní a týmovou práci. Kreativci mohou pracovat na vývoji nových idejí individuálně nebo ve skupině, mohou tak fungovat na principu toku kreativní energie. Pochvalují si to reklamní, designérské a architektonické ateliéry. Otevřené kanceláře jsou nevhodné pro lidi s prací náročnou na koncentraci, jakými jsou například analytici, účetní, IT specialisté a podobně. Ať už jde o kreativní ateliér, nebo call centrum, podstatná je míra hluku, která by neměla přesáhnout stresující hranici. Přílišný hluk negativně ovlivňuje jak sluch, tak celý nervový systém. Je to stresující faktor, který může způsobovat vysoký krevní tlak, poruchy oběhového systému, deprese, neurózy a jiné. Proto je dobré mít možnost trávit nějaký čas mimo hlučný prostor, například v tichých místnostech (silent rooms) nebo mimo velkoplošné kanceláře v separovaných tichých boxech.

Každý potřebuje své teritorium

Navzdory silnému trendu vytvářet velké pracovní skupiny v otevřených prostorách by zaměstnavatel neměl zapomínat na důležitost osobního teritoria. Znamená to, že každý zaměstnanec potřebuje alespoň kousek prostoru jen sám pro sebe. Může to být pracovní stůl, police, prostě prostor, který „patří“ jen jemu. Je dobré, pokud si tento prostor může přizpůsobit svým potřebám a personalizovat si ho; tedy „zútulnit“ svými osobními věcmi, které mu dopomáhají k pocitu pohody. Na velkých otevřených pracovištích je vhodné oddělit pracovní místo clonou, paravánem, případně nábytkem. Otázkou je i velikost pracovní skupiny. Podle antropologů přílišná velikost bezprostřední pracovní skupiny negativně souvisí se spokojeností zaměstnanců, s jejich produktivitou i pravidelnou docházkou. Důvod je prozaický. Lidé se lépe cítí v malých pracovních skupinách, protože vztahy na pracovišti jsou více intimní, osobní, spontánně zažívané, čemuž dobře zařízený prostor napomáhá.

Zdravá kancelář s kouskem přírody

Většině pracovišť a kanceláří dominuje nábytek z laminovaných dřevotřískových desek. Samozřejmě, je to z několika důvodů: jednak z ekonomického, dále z důvodu snadné údržby těchto materiálů či pro jejich dobrou odolnost. V této rubrice se však věnujeme tématu zdravého designu, tedy designu s ohledem na člověka. Stejně jako doma, tak i v kancelářích by měly mít přírodní materiály své místo. Do běžného kancelářského prostředí však jako by měly vstup zakázán. Je to obvykle pro vyšší pořizovací cenu, náročnější údržbu a strach z patiny na jejich povrchu po delším používání. Vliv přírodních materiálů na fyzické i duševní zdraví je přitom stejně důležitý jak doma, tak i na pracovišti. Tělo je vnímá přirozeně, reaguje uvolněně, dokonce si v jejich přítomnosti dokáže odpočinout. Pro tělo je příjemné dotýkat se masivní desky psacího stolu či sedět na židli s potahem z bavlny. Pro oči je uvolňující sledovat přirozenou strukturu dřeva, hliněných omítek či obkladu z kamene. Zvuk zavírání a otevírání dřevěných dvířek je příjemnější a měkčí než v případě umělých materiálů. Dá se však vůbec udělat nadčasový kancelářský prostor z přírodních materiálů? Ano, dá, pokud jsou v něm použity ušlechtilé, ale i neušlechtilé přírodní materiály i za cenu, že jejich povrch možná bude třeba po čase obnovovat. V tomto duchu mají zařízen ateliér například designéři a architekti v Hrubom Šúre.

Příroda nebo přirozenost na pracovišti

Přírodu můžeme dostat na pracoviště využitím přírodních materiálů, ale i interiérovou zelení či dekorací z přírodních materiálů. Zeleň má pozitivní vliv na koncentraci a snižuje nemocnost. Kromě toho dokáže pohlcovat emise unikající z nábytku, koberců, počítačů a ostatního kancelářského vybavení. Důležitým faktorem pohody zaměstnanců je kontakt s exteriérem: mít výhled na okolní svět a velmi důležité je mít možnost otevírat okna, regulovat si teplotu a klimatizaci. Zaměstnanci rádi samostatně naloží se svým komfortem a na pracovišti si nastaví prostředí, které jim vyhovuje. Předejde se tak situacím, kdy jednotná klimatizace, často nastavena na příliš nízkou teplotu, neodpovídá individuálním potřebám. Výsledkem je nemocnost a fluktuace zaměstnanců. Přirozené prostředí lze docílit i vhodným výběrem barev. V kancelářích se často používají dva extrémy: absolutně neutrální - bílá, šedá, krémová barva s minimem živých barevných ploch, nebo pak extrémně barevné plochy v korporátních barvách. Ty jsou často křiklavé a negativně stimulační. Někde mezi tím je zlatá střední cesta. Velké plochy barevně neutrální, ale například čalounění židlí či pohovek a doplňky mohou být v příjemných barevných odstínech.